|
|
Abenomics and its influence on the business relations of the European Union and Japan
Egreši, Martin ; Parízek, Michal (vedoucí práce) ; Kučerová, Irah (oponent)
Obchodní vztahy mezi Japonskem a Evropskou Unií prošly od konce druhé světové války dynamickým vývojem, který po dlouhá desetiletí nepřinesly žádané výsledky. Většina jednání, která se během 60 let po válce uskutečnila, ztroskotala na požadavcích a podmínkách obou stran, ze kterých nechtěly ustoupit. Právě v případě Japonska zde vždy působil problém v ochranářské politice domácího trhu, snížené konkurenceschopnosti zahraničních firem a ochrana domácích produktů skrze vysoká cla, která vždy bránila v dosažení potenciálu, který vzájemný obchod nabízel. V roce 2012 po nástupu nové vlády strany LDP se japonský postoj změnil a premiér Šinzó Abe započal vyjednávání s Evropskou Unií ohledně nové obchodní spolupráce. Tato jednání byla součástí Abeho plánu na obnovu japonské ekonomiky, která se nacházela v recesi po špatné ekonomické strategii v 80. letech a světových finančních krizích následovaných jadernou katastrofou ve Fukušimě v roce 2011. Jako odpověď představil Abe tzv. tři šipky - soubor domácích a zahraničních ekonomických opatření s cílem nastartovat japonskou ekonomiku. Jednání s EU pak probíhala společně s dalšími zeměmi, nicméně tato obchodní setkání se řadila vzhledem ke společné obchodní historii a možnosti ekonomického růstu na obou stranách mezi ta nejdůležitější i z pohledu světového...
|
|
|
Kvantitatívne uvoľňovánie v Japonsku a jeho dopad na HDP
Balážová, Jana
Během období známého jako Dvě ztracené dekády trpělo Japonsko slabým ekonomickým růstem, deflací a zápornou mezerou výstupu. Koncem roku 2012 byl zvolen za premiéra Japonska Shinzu Abe, jehož plán na obnovení ekonomiky, zvaný Abenomika, zahrnoval rozsáhlé kvantitativní uvolňování Centrální bankou Japonska, fiskální konsolidaci a strukturální reformy. Kvantitativní uvolňování zahrnovalo výrazné navýšení monetární báze a záměrem bylo dosažení 2% inflačního cíle, čehož následkem mělo dojít k povzbuzení fen CDROM spotřeby a uzavření produkční mezery. Cílem práce je analýza makroekonomických ukazatelů spojených s uvolňováním a zjištění, zda došlo k růstu inflace, reálného HDP a k uzavření produkční mezery nebo ne.
|
|
|
Abenomics and its impact on japanese economy
Machalová, Lucia ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Stuchlíková, Zuzana (oponent)
Práce řeší vliv ekonomických reforem tzv. abenomiky na japonskou ekonomiku a jejím cílem je posoudit, do jaké míry jsou tyto reformy úspěšné a efektivní. Z metod je využit hlavně popis a analýza. Popis převládá v prvních dvou kapitolách, kde je popsán vývoj japonské ekonomiky s důrazem na faktory, které způsobily její současný stav. Následně je vysvětleno fungování jednotlivých reforem abenomiky, tzv. tří šípů. Poslední kapitola analyzuje, nakolik se podařilo cíle těchto tří šípů naplnit, a zároveň se pokusí odhadnout jak se japonská ekonomika bude dále vyvíjet.
|
|
|
Problémy a udržitelnost japonských veřejných financí: hrozí Japonsku státní bankrot?
Jägerová, Lenka ; Stuchlíková, Zuzana (vedoucí práce) ; Neumann, Pavel (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je zhodnocení aktuálního stavu veřejných financí Japonska a jejich dlouhodobé udržitelnosti. Dílčím cílem je vymezení fiskální a dluhové udržitelnosti japonské ekonomiky a současně zhodnocení cílů a vládních reforem v této oblasti. Dále je v práci zkoumána vazba fiskální situace na další problémy, se kterými se Japonsko potýká, a to především s rychlým stárnutím populace, slabou domácí spotřebou a nízkým tempem růstu HDP. Diplomová práce je členěna do tří kapitol. První kapitola připomíná základní poznatky z teorie veřejných financí a fiskální politiky. Druhá kapitola a třetí kapitola jsou zaměřeny empiricky. Je analyzován vývoj japonské ekonomiky po vstupu do nového tisíciletí a přijaté fiskální reformy za vlády premiéra Koizumiho a za současného premiéra Abeho. V závěru práce je provedena analýza současného stavu fiskální situace země a zhodnocení její dlouhodobé fiskální a dluhové udržitelnosti.
|
|
| |
|
|
Japonský bankovní systém se zaměřením na finanční krizi 90. let
Sýkorová, Kateřina ; Schlossberger, Otakar (vedoucí práce) ; Leová, Simona (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá vývojem japonského bankovního systému v širším společenském kontextu od vzniku prvních bankovních institucí v období Tokugawa až do současnosti. Největší pozornost je věnována jeho roli při vzniku finanční krize na přelomu 80. a 90. let 20. století a dopadům, které na něj tato krize měla. V práci jsou popsány hlavní příčiny této krize, které je nutné hledat jak na straně bankovního sektoru, tak ve zpožděné a nedostatečné reakci japonských vlád. Z analýzy protikrizových opatření a reformních snah vlád cílených do oblasti bankovního sektoru vyplývá, že v podstatě pouze tři ze čtrnácti premiérů v období 1991-2012 přišly s opatřeními zaměřenými na ozdravení a další rozvoj bankovní sektoru. V závěru práce jsou diskutovány možné dopady hospodářské politiky současného premiéra Šinzóa Abeho, tzv. "Abenomiky", na bankovní sektor.
|
|
|
Vliv fiskální a monetární politiky na ekonomiku Japonska v letech 2008 až 2014
Marinkovič, Filip ; Procházka, Pavel (vedoucí práce) ; Pavelek, Petr (oponent)
Od počátku 90. se Japonsko potýkalo s ekonomickou stagnací a nevýkonností. Důsledkem byla tzv. Ztracená dekáda, která se postupem času protáhla na dvě desetiletí. V roce 2012 se stal novým premiérem Shinzo Abe, který představil soubor reforem s cílem zvrátit dosavadní vývoj. Tato bakalářská práce se zabývá novou politikou Shinzo Abeho tzv. Abenomikou. Analyzuje problémové aspekty Japonska a jejich vliv na ekonomiku. Dále zkoumá přístup nové vlády k těmto problémům a její reformy. Na závěr práce jsou komparovány data a dílčí závěry analyzovaných témat ve snaze odpovědět na otázku, zda nová politika Shinzo Abeho je účinná v porovnání s předchozími vládami.
|
host ::
RSS.